SVĚT KŘÍDEL

Nakladatelství letecké literatury

Historie, letectví, letadla

letecká výzbroj a osobnosti

Nakladatelství letecké
a válečné literatury

››› Prohlídni naše typy

Na dokluzu
aneb stále s Blaníkem

Autor: Karel DOUDA   

Rok vydání: 2015

ISBN: 978-80-87567-71-5

Obálka: Jiří SOUČEK

Skladem: ano

Cena: 250,- Kč

Zařazení: Memoáry; Technika; Sportovní letectvo

Formát: 165 x 235 mm, 212 stran, pevná vazba, 180 fotografií

Jednou jsem si z létání odskočil něco sníst a za plotem jsem potkal jiného kolegu instruktora, který kouřil o přestávce nějakého školení. Létali jsme ten den seznamovací lety a bavilo mne to, protože u těch prvních letů si nějak ty zájemce otypuji. Jiný kolega na mne pokřikoval, že se mám vykašlat na létání a jít školit technickou část typu ASK 13, protože ji nikdo jiný neumí. Kolega, kouřící instruktor, se nad tím zamyslel a prohlásil: Vykašli se na něj, s prvním instruktorem je to jako s krokodýlem. Na otázky v mých očích doplnil. Když se krokodýl – predátor a žrout – vylíhne z vejce a první, co v životě vidí, je člověk, tak právě toho nikdy nesežere. A S PRVNÍM INSTRUKTOREM JE TO TO SAMÉ!


Jsme 4000 stop nad mořem vysoko a musíme srazit 600 metrů do dvou a půl minuty. Ve vývrtce běžně na jednu otočku ztratíme 100 metrů výšky. Oldo, vrtej, čas nás tlačí. Uvede metodicky Blaníka do pravé vývrtky a já začínám sledovat výškoměr. Po jedné otočce chce vybírat, ale nedovolil jsem mu to. Musíme níž. Po druhé otočce Olda již nevybírá, zato z vývrtky má snahu vyběhnout hodný Blaník. Olda něco váží a éro nechce vrtat dál. I Blaníka nějak přemluvím. Vývrtku již já srovnávám po šesti otočkách. Vybíháme z těch rotací, kladný násobek, trochu lupání plechů, zaléhající uši. Výškoměr na 2300 stopách nad mořem. Volám dispečera, zbývá nám minuta, unikáme nad letiště a předávám Blaníka Oldovi. Po přistání to probíráme, píšeme dokumentaci a pak mne napadne otázka. Oldo, kolik těch otoček vlastně bylo?
Odpověď slyším ještě dnes. Čtyři.

Kniha Karla Doudy "Na dokluzu aneb stále s Blaníkem" je vlastně volným pokračováním jeho, před nedávnem vydané knížky "Plachtařský sklerotikon". Opět nás uvádí do zákulisí jeho, dnes již mnohaleté činnosti plachtařského instruktora v aeroklubu Praha Letňany. My všichni, kteří prostředí letňanského aeroklubu důvěrně známe, znovu si při četbě autorovy knihy oživujeme řadu vlastních podobných příhod a situací. Autor nám pak velice živě a autenticky při stylistickém použití historického prézensu vykresluje své vlastní instruktorské zkušenosti a zážitky a někdy i okamžiky dosti dramatické. Kniha ovšem nehovoří takto jen k nám "starým plachtařským mazákům", nýbrž, domnívám se, že může být velice cenná hlavně pro začínající plachtaře, kteří možná vůbec nevědí, co instruktorská činnost vyžaduje a jaká zodpovědnost je na plachtařského instruktora kladena. Kriticky lze jen podotknout, že některé kapitoly jsou možná zcela srozumitelné jen pro pravé "letňanáky" jako např. kapitola "Jak se létá v CTR s větroňem". Nicméně kniha skýtá poutavé čtení i pro širší čtenářskou veřejnost a uvádí ji obecně do specifického života české plachtařské komunity. V závěrečná kapitole "Dokluz", která na rozdíl od ostatních nebyla dosud zveřejněna na Aerowebu, tu lze pak pochopit téměř jako autorův filozofický vzkaz čtenáři této knížky, že, cituji, "člověk musí v životě jít hodně daleko, aby našel sám sebe" a tedy aby jeho životní "dokluz" měl zdařilý konec.
Miloš Vencovský 14.6.2015