SVĚT KŘÍDEL

Nakladatelství letecké literatury

Historie, letectví, letadla

letecká výzbroj a osobnosti

Nakladatelství letecké
a válečné literatury

››› Prohlídni naše typy

Tobrucký deník
Zpráva o československých obráncích obklíčené libyjské pevnosti

Autor: Jindřich MAREK   

Rok vydání: 2008

ISBN: 978-80-86808-53-6

Skladem: ne

Cena: 290,- Kč

Zařazení: Odboj

Formát: 165x235, stran 228, pevná vazba

Jednoho dne člověk pozná, že si na ni zvykl, na poušť. Ne na ty nepříjemnosti, které přináší pouštní život, ale na ni samu. Jednoho dne se člověk probudí a je jiný než včera a předevčírem. Stesk, touha, úzkost, domov – to vše od něho odstoupí. Ne, ani tak to není – ! Není to však už kruté! Jako by se to stalo kdesi daleko, a přece blízko. Myslíte na ženu, dítě, na svůj byt… a je to jako krásná vzpomínka. Obrázek, na který se usmíváte, ale jako by už byl z jiného světa…
MUDr. Leopold Firt

Později jsme se na pravém boku roztáhli až k moři a sousedili jsme tam tedy jen s nekonečnou plochou vody. Okamžitě jsem tehdy zašel k moři obhlédnout situaci, jestli by se nepřítel nemohl vylodit – třebas i jen v malých skupinkách – v týlu za naší frontou. Břeh pro vylodění nebyl sice právě nejpříhodnější, nicméně jsem doporučil veliteli této nejkrajnější čety, aby tu dobře hlídkovala. Jako spojka na této obchůzce byl se mnou vojín Ignác Bartoš, chlapec odněkud z Moravy. Než mi mohl velitel čety odpovědět, milý Ignác mu suverénně skočil do řeči: „Však my to zařídíme, že jo, pane poručík, a když přijdou, tak je srovnáme!“
Ani na okamžik jsem nepochyboval, že by je srovnali, vždyť Ignác býval mezi těmi, co se tak rádi poprali v Palestině nebo v Egyptě s vojenskými policisty. Klidně jsem mohl břeh svěřit svým Ignácům a jít zpět...
Karel Klapálek

Historie československé vojenské jednotky na Středním východě v letech 1940 – 1943 je u nás dodnes obestřena závojem mnoha legend a nejasností. Jedním z důvodů je i fakt, že vedle jedné fotografické publikace z roku 1946 a zhruba tuctu memoárů pamětníků byla u nás (v roce 1967) vydána jen jedna ryze historická kniha, zaměřená na tuto historickou kapitolu.
To byl také hlavní důvod k vzniku této knihy, jejímž ústředním tématem je 51 dní života vojáků československého praporu v obklíčeném libyjském přístavu Tobruk od 21. října do 10. prosince 1941. Pro československé vojáky se nakonec účast na obraně Tobruku stala největší válečnou akcí na Blízkém Východě a v Severní Africe. Jejich prapor pod velením podplukovníka Karla Klapálka zde prošel tvrdou zkouškou, ve které však obstál!
Kniha se vedle vzpomínek pamětníků a dosavadní literatury opírá především o dobové svědectví válečných deníků Čs. pěšího praporu 11 – Východního a jeho jednotlivých rot, které doplňují další archivní dokumenty. Zároveň je členěna tematicky tak, aby čtenář mohl její jednotlivé kapitoly číst případně i jako samostatné texty.
Autor ve snaze uvést v textu maximální množství jmen příslušníků této jednotky se tak pokusil vytvořit alespoň touto formou malý, navíc jen papírový, pomníček mužům, kteří si náš obdiv a úctu zaslouží i v dnešní vše relativizující postmodernistické éře…

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/ceske-poustni-krysy-u-tobruku-tloukla-srdce-vlastencu/r~5981e788bdf011e6953f0025900fea04/?utm_source=atlasHP&utm_medium=newsbox&utm_term=position-2


Klikni pro zvětšení

Prvním táborem vznikající československé jednotky na Středním východě se v červnu 1940 stal prostor poblíž starořímského akvaduktu u palestinské osady Az Sumeiriya

Klikni pro zvětšení

Tváře československých vojáků na snímku hovoří jasně o tom, že služba na Středním východě byla těžká bez ohledu na to, zda šlo o výcvik či bojové nasazení…

Klikni pro zvětšení

Znojemský rodák Ferdinand Pavelka bojoval proti fašistům ve Španělsku, po té sloužil ve francouzské cizinecké legii, zúčastnil se obrany Tobruku a padl v dubnu 1945 u Dunker-que ve Francii

Klikni pro zvětšení

Adolfe z té Třetí říše, nediv se, když Čech ti píše. Chceme se tě zavčas ptát, kde chceš po své smrti spát… – humor českých vojáků v jednom z jejich táborů na Středním východě

Klikni pro zvětšení

K smutným povinnostem československých vojáků v osvobozeném Tobruku patřilo i pohřbívání tělesných ostatků padlých australských vojáků