Historie, letectví, letadla
letecká výzbroj a osobnosti
Nakladatelství letecké
a válečné literatury
Košík - prázdný
Autor: Stanislav VYSTAVĚL 
Rok vydání: 2015
ISBN: 978-80-87567-75-3
Obálka: Jiří SOUČEK
Skladem: ano
Cena: 360,- Kč
Zařazení: Memoáry; Historie ČS letectva; Technika; Vojenské letectvo
Formát: 165x235 mm, 308 stran, 370 fotografií, pevná vazba
Kniha „Od 313. (čs.) perutě až ke 4. stíhací letce“ vychází u příležitosti řady “jubileí“ s číslovkou 70. – výročí ukončení II. světové války a návratu našich zahraničních leteckých jednotek do vlasti, – výročí zahájení reorganizace zahraničních leteckých jednotek do mírové organizace čs. letectva v rámci obnovené čs. branné moci.
Autor se zaměřil na popis pokračovatelů jedné z čs. perutí – 313. Jejím nástupcem se dnem 28. říjnu 1945 stala 3. letecká divize a rámcové letecké pluky LP 7 a LP 8, každý s jednou letkou letounů “Spitfire“.
V knize se dočteme, že od autora to nebyla volba náhodná. Z této perutě “pocházel“ S/Ldr./ škpt. let. František Fajtl, vedoucí skupiny našich letců, kteří byli v r. 1944 uvolnění z RAF a stali se základem našich leteckých jednotek v SSSR. Ale hlavně to byla skutečnost, že dosud nebyla komplexně a pravdivě historie “osmičky“ popsána. V řadách tohoto pluku působil nejdříve jako náčelník štábu a po té pověřený velitel pluku autorův dlouholetý přítel Zdeněk Škarvada.
Kniha je uspořádána tak, že sledujeme chronologicky organizační a personální výstavbu “osmičky“, ale nikoliv isolovaně od ostatního “dění“ v čs. letectvu jednotlivých obdobích od r. 1945 do konce r. 1994.
Kniha začíná kapitolou, kterou autor označil jako “nultou“. V ní se vrací k pramenům. Stručně přibližuje válečné období 313. čs.perutě v RAF, anabázi tzv. “Fajtlovy skupiny“ na východní frontě, organizace 1. čs. smíšené letecké divize v SSSR. Na závěr kapitoly zařadil návrat čs. letců z východní i západní fronty v roce 1945.
Autor využil pro popis výstavby “osmičky“ množství rozkazů velitele pluku , jak se zachovaly v archivních fondech VÚA/VHA. Proto se může zdát popis jako strohý výčet, ale díky tomu se mu podařilo to vše “vtěstnat“ na cca 300 stran takové množství informací a jmen. Místo “povídání“ najdeme v knize také rozsáhlou fotodokumentaci. Především sehnal a použil na 130 fotografií skupin pilotů a techniků s popiskou osob, více než 50 fotografií letecké techniky, používané u osmého pluku. Úžasné úsilí věnoval autor “personám“ – sehnal a uspořádal více než 220 fotografií osob, zastávající funkce na vyšších velitelských stupních letectva, fotografie všech velitelů pluku, řady funkcionářů štábů a téměř všech velitelů letek „osmičky“ (a to vč. úplně prvního npor. Masaříka u letky “Spitfirů“ ve Kbelích až po posledního velitele bojové letky pplk. Ing. Aloise Koutného 4. sslt v Přerově). U všech velitelů pluku jsou různě obsáhlé informace o jejich letecké službě.
Dovíme se, že pluk dostal číslovku 8, používal dva krycí názvy: VÚ 5448, VÚ 6354, čtyři otevřené názvy: Letecký pluk 8, 8. letecký pluk, 8. letecký stíhací pluk proudový a 8. stíhací letecký pluk a de iure existoval v období od 28.10.1945 do 30.4.1991.
K 30.4.1991 byl v Brně zrušen a z jeho podstaty vznikla 81. samostatná stíhací letka Sliač a 82. samostatná stíhací letka Mošnov. Z té pak ještě od listopadu 1993 vznikla ještě 4. samostatná stíhací letka Přerov, zrušená k 31.12.1994.
V závěru knihy jsou vloženy stručné informace a zákresy letišť, kde byl pluk dislokován.
Zajímavé jsou kopie zápisů z “Kmenového listu bojové zástavy“, dokladující skutečná data předání a převzetí velení pluku. Podrobný přehled o organizaci útvaru lze vidět v několika úplných sestavách funkcionářů pluku (štáb, letky, inženýrská služba) v různých obdobích. Celá řada přehledů přibližuje, jak byly “složeny“ jednotlivé letky, kdo jim velel a v řadě případů se lze dočíst, jak byla v různých obdobích přidělena letecká technika (typ vč. tr. čísla) pilotovi a technikovi. Protože jsou u jednotlivých přehledů uvedeny čísla “rozkazů“ velitele pluku a data vystavení, “dostanou“ pamětníci šanci zavzpomínat na kamarády a kolegy “ve zbrani“. Zároveň lze z přehledů zjistit, jaká technika a v jakých počtech byla v daném období používána.
Je dobře, že autor “nezapomněl“, že u pluku sloužily jako vojákyně či občanské pracovnice ženy a aby jim poděkoval, vložil fotografie alespoň některých z nich. V závěru knihy lze najít i stručnou informaci o jednotkách letištního a radiotechnického zabezpečení, které pluk zabezpečovaly a kdo těmto útvarům velel.
***
Vyjímáme z DOSLOVU,
„…Jsem pilotem, který sice přímo nesloužil u 8. stíhacímu leteckého pluku, ale na závěr jeho působení po častých stěhováních a reorganizacích, byl v Mošnově přiřazen k jeho “zbytku“ na Moravě – 82. samostatné stíhací letce.
Na konci roku 1993 jsme byli přemístěni do Přerova za situace, kdy vojáci v Mošnově nebyli vítáni. V Přerově to však nebylo jiné. Byli jsme pod záminkou hlučnosti opět přemístěni s leteckou technikou do Čáslavi a tak se dojíždělo znovu.
Čáslavská základna se nejprve jako 4. základna stíhacího letectva (4. z SL) a po té i jako 21. základna taktického letectva tak stala důstojným pokračovatelem tradic bývalé “osmičky“, která vznikla v roce 1945 z 313. čs. perutě RAF.
Na závěr, zpět k autorovi knihy „Od 313. (čs.) perutě až ke 4. stíhací letce“, která je určena nejen pro pamětníky, ale i fandy československého a českého stíhacího letectva. Někteří se v této knize najdou a vzpomenou na dobu své vojenské služby, dávné kolegy a přátele, a jiní si díky autorovi přečtou o životě lidí, kteří se podíleli na rozvoji českých vzdušných sil. Za tento pečlivý sběr dat a fotografií a podrobný souhrn těchto údajů, za jeho entuziasmus a nebývalou trpělivost, patří panu Stanislavu Vystavělovi velký dík a obdiv.“
Letu zdar!
Brigádní generál Ing. Petr Mikulenka